Plýtvání potravinami jako problém současnosti. Jen v Česku se ročně vyhodí 829 851 tun potravin

Plýtvání potravinami jako problém současnosti. Jen v Česku se ročně vyhodí 829 851 tun potravin

Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který byl dlouho opomíjen. Odborníci se mu začali věnovat až po roce 2000. Jen pro představu – potravinový odpad tvoří v Česku asi 30 % veškerého odpadu tuzemských domácností. A to není rozhodně málo. Co udělat, abyste pomohli tuto nepříjemnou statistiku snížit? Odpovědí mohou být vakuovací systémy Status.
Významný hráč na poli se srdcem v Evropě
Společnost Status byla založena v roce 1995 ve Slovinsku, kde také i nadále vyvíjí a vyrábí 98 % svých produktů. Mezi základní přednosti značky tak patří zejména to, že výroba probíhá výlučně v Evropě, proto se může rychleji přizpůsobovat potřebám evropských zákazníků. Základním pilířem a zároveň krédem značky Status je vytváření inovativních zařízení pro domácnost. A právě za ty společnost obdržela celou řadu ocenění. Vynechat nesmíme pochopitelně ani skutečnost, že značka Status je držitelem několika patentů. V jejím sortimentu najdete inovativní pomocníky do domácnosti, které mimo jiné zahrnují již zmíněné vakuovací systémy, které pomáhají řešit problém s nadměrným plýtváním potravin.

Co říkají statistiky?
Podle OSN skončí každoročně v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 miliard tun potravin, což je třetina světové produkce. Je pochopitelné, že v rozvojových zemích jde téměř výhradně o neúmyslné ztráty, na nichž se podílejí zejména špatné technologie sklizně, nevhodné skladování nebo obaly. Jinak tomu je ale v bohatých zemích. Tady se potravinami plýtvá zejména kvůli přílišnému nakupování a nesprávnému skladování čerstvých potravin.

Status skladovanie

Nejvíce jídlem plýtvají v Americe

Nikoho asi nepřekvapí informace o tom, že nejvíce se jídlem plýtvá v Severní Americe. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) zde každý spotřebitel vyhodí zhruba 105 kg potravin ročně. A to rozhodně není zanedbatelné číslo. Pokud bychom se podívali na situaci v jižní Asii či subsaharské Africe, pak zjistíme, že místní nevyužijí asi jen 8 kilogramů potravin, což je třináctkrát méně než v Severní Americe.

Nepřehlédněte:
Uchovávání potravin ve vakuu nabízí řadu výhod
760 kilogramů jídla na hlavu
V případě, že budeme chtít porovnávat jednotlivé státy, pak se absolutním vítězem stalo USA, kde se ročně vyhodí 760 kg jídla na osobu. Podle statistik Natural Resources Defense Council nechávají hosté v amerických restauracích v průměru šestinu jídla netknutou na talířích. Drtivá většina z nich nemá zájem si rozjedené jídlo nechat zabalit s sebou domů.

V Evropě jídlem nejvíce plýtvají Nizozemci
Situace v Evropě není oproti Americe nijak pochvalná. Jídlem se tady plýtvá velmi obdobně. Prvenství v této smutné statistice tvoří Nizozemci. Každý obyvatel Nizozemí vyhodí ročně na 540 kilogramů jídla. S velkým odstupem následuje Belgie, kde průměrný obyvatel vyhodí ročně více než 340 kg potravin. A jak jsme na tom my? Mezi největší „plýtvače“ rozhodně nepatříme, na druhou stranu stále s jídlem nedokážeme efektivně hospodařit a často nakupujeme nad rámec našich možností (a často i peněženek).

Potraviny

829 851 tun znehodnocených potravin v Česku

Ale zpátky ke statistikám. V České republice se jen za rok znehodnotí 829 851 tun potravin, což je asi 80 kilogramů potravin na osobu. Odhaduje se, že průměrný Čech za život vyhodí více než 5 300 kg jídla. Nejvyšší díl na tomto vyhazování má proces výroby, který je v celkovém množství znehodnoceného odpadu zastoupen celými 44 %. Proces výroby následují domácnosti, na které připadá 31 % znehodnocených potravin, gastronomická zařízení (31 %) a obchody, kde se znehodnotí asi 11 % potravin.

Kdo a s čím plýtvá nejvíce?
Nejvíce se plýtvá ovocem a zeleninou (27 %), poté nápoji (17 %), pečivem (11 %) a zbytky uvařených jídel (10 %). Největšími „plýtvači“ jsou stejně jako jinde ve světě lidé ve věku 20-29 let a občané s vyššími příjmy domácnosti nad 40 000 korun. Nejlépe s potravinami umí nakládat starší osoby okolo 60 let věku a lidé mající příjem do 14 000 korun. Plýtvání je běžnější u studentů, žen v domácnostech či vedoucích zaměstnanců. Naproti tomu nepracující důchodci a nezaměstnaní uvádí, že nevyhazují potraviny téměř vůbec.

Nepřehlédněte:
Vákuové dózy: Naozaj uchovajú potraviny dlhšie?
Proč jídlo vyhazujeme a jak to změnit?
Nejčastější důvody, kvůli kterým jídlo vyhazujeme, je jeho zplesnivění anebo zkažení. Následuje prošlá doba spotřeby anebo datum minimální trvanlivosti. Dalším důvodem je i to, že je uvařeno příliš mnoho jídla a vyhazování potravin z důvodů nesprávného skladování. Tohle všechno ale můžete poměrně jednoduše změnit. V první řadě je potřeba objektivně myslet už při samotném nákupu potravin a nenechat se nalákat na (ne)výhodné slevové akce. Je také dobré osvojit si, jak potraviny správně skladovat, aby nedošlo k jejich brzkému znehodnocení a vědět, že označení potravin „minimální trvanlivost“ je pouze orientačním označením pro spotřebitele, ale neznamená to, že jídlo není jedlé. Se správným skladováním pak neodmyslitelně souvisí vakuovací přístroje a boxy, které slouží k dlouhodobému a kvalitnímu uchování potravin, prodloužení jejich trvanlivosti a eliminaci vyhazování prošlého jídla. Jejich nabídku najdete zde.

Status
comments powered by Disqus