Skleněné lahve byly „in“ už před 400 lety + další zajímavosti, které jste o nich nevěděli

Skleněné lahve byly „in“ už před 400 lety + další zajímavosti, které jste o nich nevěděli

Za kolik se v Česku vydražila nejdražší skleněná lahev? Kdy se vlastně začala plnit voda do skla? A v jakém roce začaly vytlačovat sklo „petky“? Odpovědi na tyto a spoustu dalších záludných otázek jsme pro vás sesbírali do dnešního příspěvku, kterému bude vévodit právě sklo.
První zmínky o sklářství již ve starém Egyptě
Pokud se podíváme na prapůvodní kořeny sklářství, pak se musíme přenést až do starověkého Egypta. Odtud se sklářství rozšířilo do římského impéria, kde byly skleněné nádoby hojně využívány. Významným milníkem byl i vynález sklářské píšťaly.

Po útlumu, způsobeném migrací národů, se sklářství opět dostává na výsluní v 17. století a to zejména v Anglii, jejíž tehdejší produkce skleněných lahví čítala stovky tisíc kusů ročně. Protože však byla cena lahví neúměrně vysoká, pro širší vrstvy obyvatel bylo sklo stále poměrně nedostupné.

Laica

Skutečný rozmach výroby lahvového skla můžeme přičítat až průmyslové revoluci. Velká poptávka po obalovém skle měla za následek zavedení poloautomatických a posléze plně automatických strojů.

Pokud bychom se podívali na tehdejší produkci, tak dospějeme k zajímavým údajům. Během maximálního nasazení byl dělník ve výrobě schopen za hodinu tvrdé dřiny vyrobit maximálně 50 lahví. Stroje tuto produkci zvýšily nejprve na 100 kusů (Ashleyův stroj – r. 1877), později na úctyhodných 3500 kusů (Owensův stroj – r. 1899)!

První zmínky o vodě ve skle
Vůbec první podnikavci se snažili vodu zpeněžit už před více než tisíci lety. První dochované zmínky o vodě prodávané ve skle jsou však staré necelých 400 let. V roce 1621 byly velmi populární zdobné skleněné flakonky s vodou z Lurd, která měla mít údajně zázračné léčivé účinky.

Vůbec první oficiální prodej balené vody byl však zahájen v Bostonu, kde také v roce 1767 vznikla první stáčírna. Skutečný boom ve světě sodovkového průmyslu ale nastal na konci 19. století, kdy bylo jen Saratogou Springsem – majitelem „pravé americké balené vody“ stáčeno 7 milionů lahví ročně.

Laica

Co se týče českých zemí, až do roku 1913 u nás byly vyráběny skleněné lahve pouze ručním způsobem. Šikovné ruce sklářů však v tomto roce vystřídal neméně šikovný stroj a výroba skleněných lahví nabrala na obrátkách. V polovině dvacátých let zakončily svoji pouť historií ručně foukané lahve (zejména ty na pivo), které se od té doby staly významným sběratelským unikátem.  

„Petky“ vystavily sklu STOPku
U nás však měly skleněné lahve nezastupitelné místo až do roku 1999, kdy zde fungoval funkční zálohový systém. Sklo se používalo prakticky pro všechny druhy nápojů, což se však mělo zanedlouho změnit.

Od 90. let totiž postupně narůstal objem jednorázových obalů, které tvořily nejen papírové kartony, ale zejména PET lahve, jež v té době představovaly zcela nadčasovou novinku.  

Laica

Voda se do PET lahví začala stáčet od roku 1998. Do skleněných lahví se v tomto roce točilo 79 % minerálních vod z celkové produkce 500 milionů litrů. Voda v PET lahvích představovala pouze 19 %, což se ale změnilo o rok později, kdy se trh s vratnými lahvemi zcela zhroutil:
- Poděbradka snížila zálohu na skleněné lahve ze 4 na 1 korunu
- Ostatní producenti ji hbitě následovali
- Na to zareagovaly velkoobchody – zálohu snížili na směšných 0,10 Kč
- Některé řetězce dokonce zrušily prodej minerálních vod ve skleněných lahvích

Situace po roce 2002
Tomuto konání, které mimo jiné porušovalo Zákon o ochraně spotřebitele, učinil přítrž až nový zákon z roku 2002, který přichází s povinností obchodů, jejichž prodejní plocha je větší než 200 m², nabízet kromě minerálních vod v plastových lahvích i minerální vody v lahvích skleněných. V roce 2004 pak byla situace následující:
- Stát zajistil jednotnou zálohu ve výši 3 Kč na nejběžnější typy vratných lahví
- V České republice bylo stáčeno 89 % produkce minerálních vod do plastu
- Ve skle jsme mohli zakoupit pouze 8 % z prodávaných minerálních vod
Velmi podobná situace byla také v jiných státech Evropy (např. ve Španělsku nebo Francii). Světlou výjimkou představovalo Německo, ve kterém bylo do skleněných lahví stáčeno 97 % z celkové produkce minerálních vod a Rakousko s 60 %.

Laica

Zajímavosti o skleněných lahvích závěrem
- Vratný obal bývá v praxi použit v průměru čtyřicetkrát
- Jedním z prvních výrobců sodové vody byl Josefa Fürsta, který stáčel vodu do lahví se síťovým autoportrétem
- Významným exemplářem je sklenice z narůžovělého skla se zvláštním kuličkovým uzávěrem, vyrobená kolem roku 1890 pro lékárnu ve Znojmě.
- Nejvzácnější skleněné lahve se nyní prodávají za částky kolem 5 – 25 tisíc korun
- Nejdražší lahev byla v Česku vydražena za rovných 100 000 korun

Závěrem zmíníme, že skleněná lahev podlehne procesu biologické rozložitelnosti za více než milion let. U „PET“ lahví jde asi o 100 let. Plechovka se rozloží zhruba za 15 let. Na tomto místě je proto opět nutno poukázat na benefity, které s sebou přináší pití kohoutkové vody a používání filtračních konvic, jež vodu zbavují nepříjemného zápachu i dalších vedlejších produktů chlorace.

Laica
comments powered by Disqus