Problém, o kterém se nemluví: Ekologické dopady těžby minerálních vod

Problém, o kterém se nemluví: Ekologické dopady těžby minerálních vod

Minerální voda, tedy voda získávána z podzemních zdrojů, je v povědomí veřejnosti vnímána jako zdraví prospěšná a velmi kvalitní. To je pravda, protože obsahuje větší či menší množství minerálů, které jsou pro lidský organismus nezbytné. Samotná voda tedy je opravdu prospěšná. Jak je to ale se stinnou stránkou její těžby?
Křišťálová studánka, kde nejhlubší je les
Co se týče samotné těžby neboli jímání podzemních vod, doprovází ji nepříjemné vedlejší jevy. Především jde o zábory půdy, která se nachází buď v těsné blízkosti významných krajinných oblastí, nebo přímo v nich. Kde je vystavěn takový závod na jímání, stáčení a expedici minerální vody, tam je logicky vyšší hluk, imise z autodopravy a také riziko z ekologické havárie. Závody jsou v takto citlivých oblastech stavěny, neboť musí stát co nejblíže svých ložisek a tak nezřídka narušují biotopy chráněných živočišných druhů.

Podzemní voda pro všechny, ale pro někoho víc
Další negativní dopad sebou jímání podzemní vody nese v podobě vyčerpávání neobnovitelných zdrojů. Některé zdroje podzemních minerálních vod jsou fosilními ložisky, která se pomalu vytvářela po mnoho staletí a nejsou zapojena do oběhu vody. Pokud se takový to zdroj začne průmyslově čerpat a s vidinou stále větších zisků, začne stejně rapidně klesat hladina podzemní vody v přilehlých oblastech. Zářným příkladem je obec Petříkov, kde vlivem jímání minerální vody vyschla polovina studen v obci, jež byly na podzemních zásobách pitné vody závislé. Obec neměla vybudovaný vodovod, který nikdy v minulosti nepotřebovala a musela zajistit nákladné zásobování cisternami.

Zisky rostou, historické lázně chátrají
Lázně Kyselka mají dlouhou a bohatou historii sahající až do roku 1826. Od 19. století zde Heinrich Mattoni vybudoval moderní stáčírnu minerální vody a investoval do rozvoje lázeňství. Lázně přežily druhou světovou válku i totalitu. Od roku 1992 však vystřídaly několik soukromých majitelů a výrazně zchátraly. Přesto, že zdejší prameny přinesly nemalé zisky, až během posledních několika let, po nátlaku veřejnosti a dokonce i naléhání prezidenta republiky se začíná situace lepšit. Společnost Karlovarské minerální vody došla k závěru, že rekonstrukce zdevastovaných lázní bude dobrou reklamou a tak se snaží své investice patřičně propagovat.

Lázně Kyselka

Vzpomeňte si na vodu 22. března
Na nutnost nakládat s vodou udržitelným způsobem upozorňuje i jeden významný den v kalendáři. Je jím Světový den vody, který připadá každoročně na 22. března a vyhlašuje se již od roku 1993. Kromě výše zmíněného má poukázat též na význam pitné čerstvé vody a její nerovnoměrnost využívání ve světě. Zatímco v jedné zemi se s „modrým zlatem“ nepřiměřeně plýtvá, v jiném není dostupné vůbec.

Bohužel i Česká republika patří mezi země, v nichž se s pitnou vodou nakládá ne zrovna ukázkově. V posledních letech se zde rozšířil trend pití balené vody, která zatěžuje životní prostředí zbytečným odpadem, ale i emisemi z přepravy a vyčerpáváním zásob minerálních vod.

Klasickou kohoutkovou vodu tak „PETky“ odsouvají do pozadí, což je škoda. Její kvalita je totiž jedna z nejlepších na světě! Pokud se kohoutkové vodě bráníte kvůli nepříjemnému chlorovanému zápachu, doporučíme pořízení filtračních konvic, které vodu zbavují doprovodných jevů chlorace. Prohlédnout si jejich nabídku můžete v této kategorii.
comments powered by Disqus
comments powered by Disqus