Proč digitální teploměry měří

Proč digitální teploměry měří "nepřesně"? Umíme je správně používat?

Po zákazu prodeje rtuťových zdravotnických pomůcek jako tlakoměrů či teploměrů, má běžná domácnost doma i dva-tři digitální teploměry s pocitem, že jsou všechny "na nic" a že dřívější rtuťové teploměry byly mnohem přesnější. Je to opravdu tak?
Kde jsou skleněné rtuťové teploměry! Měřily nejpřesněji, povzdychnou si dnes mnozí za původními teploměry s rtutí, které se používaly v minulosti. Když nedávno na burze na sociální síti prodávala jistá paní levné rtuťové teploměry koupené na Ukrajině, zájemci se o ně téměř poprali. V komentářích nešetřili chválou na staré dobré "rtuťáky", které sice byly snadno rozbitelné a obsahují nebezpečnou rtuť, ale lidé jim důvěřovali a považovali je za spolehlivé. Digitální teploměry prý často ukazují „hlouposti“, naměří klidně 35,5 stupně Celsia, tedy celkem slušný stupeň podchlazení.

Podle servisního technika Jozefa Koleniča spočívá základní problém v tom, že digitální teploměry neumíme správně používat. „Pri střetnutí s laiky, ale i se zdravotníky se vždy ptám: Jak měříte tělesnou teplotu se skleněným a s digitálním teploměrem? Odpovědi související se skleněnými teploměry jsou správné – 7 až 10 minut. Ty, co souvisí s digitálními teploměry jsou však často úplně mylné: Jednu minutu, resp. dokud teploměr nezapípá. A to je velká chyba,“ podotýká odborník.

Digitálny teplomer

Digitální teploměry měří rychle jen v ústech či konečníku

Digitální teploměry neobsahují kapalinu ani rtuť. Z tohoto hlediska jsou velmi bezpečné, v jejich elektronice a baterii se nachází minimální množství chemikálií. Místem snímání teploty je kovový hrot, který je často z ušlechtilého kovu s přívlastkem „gold“ či „antialergic“.

Plastový obal zaručuje nerozbitnost, proto nepořežou a ani neotráví. Vodotěsné jsou na krytu označené symbolem kapky a jejich čistění můžeme přirovnat k čištění plastové lžičky. Je možné je umývat i oplachovat, i když se určitě nedoporučuje dát je do myčky na nádobí. Cele je lze ponořit do dezinfekčního roztoku uvedeného v návodu k teploměru. Nepovolená chemikálie by výrobek mohla zničit. „Vodotěsný teploměr má obyčejně pod krytem baterie gumový tesníci kroužek. Při výměně baterie třeba dbát na to,aby kroužek zůstal na svém místě, protože bez něj už teploměr není vodotěsný,“ upozorňuje Jozef Kolenič.

Proč digitální teploměry podle mnohých měří nesprávně? V Čechách jsme totiž zvyklí nejčastěji měřit teplotu v podpaží. „Jenže pokud měřená osoba nechodí vědomě s pevně připaženýma rukama, působením okolního vzduchu máme v podpaží teplotu možná 34 – 35 stupňů Celsia. Do takto teplého podží vkádáme měřící hrot teploměru s teplotou v místnosti kolem 20 stupňů Celsia a připažíme. Podle typu teploměru se nám za 10 – 60 sekund hrot teploměru zahřeje na teplotu prostředí, což je přibližně 35 stupňů Celsia a velmi pomalu – protože v podpaží je sucho a cévy jsou hluboko – se pomocí krve proudící v cévách ohřívá podpaží i měřící hrot na teplotu tělesného jádra. Do deseti minut naměříme standardní teplotu těla 36,5 stupně Celsia. Jinými slovy, při měření v podpaží je potřeba ignorovat pípání plastového teploměru a počkat na výsledek 7 – 10 minut!“ Až po tomto čase bude výsledek totožný s výsledky skleněných teploměrů, u kterých jsme už podvědomě zvyklí, že teplotu s nimi měříme déle.

Digitálny teplomer


V podpaží se nedá měřit rychleji!
Řeknete si: Nač jsme teda kupovali dražší a rychlejší plastový digitální teploměr, když při měření musíme čekat stejně dlouho, jako kdybychom teplotu měřili levnějším skleněným? V podpaží se tělesná teplota jednoduše nedá měřit rychleji! Jelikož všem máme bezpečný plastový teploměr, už nám nic nebrání měřit tělesnou teplotu pod jazykem a získat tak přesný výsledek v průběhu 10 sekund. Dávat do úst skleněný teploměr by bylo rizikem.

Podobně lze rychlé měření udělat i na jiných místech vyhřátých na teplotu tělesného jádra (cca 37 stupňů Celsia) - kromě ústní dutiny jeto pochva a konečník. Na měřící hrot teploměru, který má 20 stupňů Celsia, čeká teplé, provlhčené a cévně dobře zásobované prostředí. Čas, za který se hrot vyhřeje na teplotu jádra těla, je od 5 do 60 sekund. Skleněnou rychloběžku čteme, když přestane stoupat teplota, nepípající digitální teploměry je možné číst po minutě. U pípajících digitálních teploměrů počkáme na zvukový signál. Expresní teploměry ukážou výsledek už od 5 sekund - teploměr ho určí pomocí algoritmu z nárustové křivky.

„Mohu tedy jen konstatovat, že při měření digitálními teploměry zvukový signál někdy má a jindy nemá význam. Pokud měříme tělesnou teplotu v podpaží, je nejlepší pípání ignorovat a řídit se časem. Měření musí trvat 7 – 10 minut, jinak nebude přesné. Při měření tělesné teploty v ústách, v konečníku nebo v pochvě můžeme signalizaci důvěřovat– zvukový signál nám oznamuje, že měřící hrot přístroje se vyrovnal s teplotou okolního měřeného prostředí a výsledek můžeme číst," dodává Jozef Kolenič.

Digitálny teplomer
comments powered by Disqus
comments powered by Disqus