Alternativní přípravy kávy, které možná ani neznáte

Alternativní přípravy kávy, které možná ani neznáte

Příprava kávy, jak ji známe dnes, je vcelku jednoduchá a zároveň docela „mainstreamová“ záležitost. Stejně jako v jiných odvětvích lidské činnosti i zde jsou technologie a lidé zodpovědné za produkci a především konzumaci kávy jako na běžícím páse. A jelikož je dnes v módě vše, co jde proti proudu a slovo „alternativní“ je notně zprofanované, může být nadpis tohoto článku poněkud zavádějící. V kontextu přípravy kávy je vhodnější slovo „původní“. Jak jsme již v jednom z předchozích článků psali, automatický, resp. pákový kávovar využívající vysokého tlaku páry, je vynálezem 20. století. Ale konzumace kávy se určitě k 20. století nedatuje. Vychutnávání tohoto lahodného moku sahá ještě mnohem, mnohem dále.
Legenda o kávě
     Existuje stará legenda o objevení kávy. Vypráví se v ní o Kaldim - etiopském pastevci koz. Zarazilo jej, že se jeho kozy někdy chovají zvláštně, skáčou a dovádí skoro jako by tančily. Pozoroval je tedy pečlivěji a všiml si, že se tak děje vždy, když okusují plody určitého stromu. Tyto červené bobule tedy natrhal a odnesl je islámskému mnichovi do nedalekého kláštera. Ten však řekl, že bobule nejsou jedlé a hodil je do ohně. Chvíli na to se z ohně začala linout neznámá vůně a tak si Kaldi počkal, upražené bobule z ohniště vytáhnul, rozemlel a zalil horkou vodou. Tak údajně vznikla první káva na světě.

Koza

Z Afriky do Turecka
     Co je této legendě pravdy už asi nezjistíme, co se ale dochovalo, je první psaná zmínka o kávě v 16. století z Konstantinopole. Zde se také vyvinul nejstarší nám známý způsob přípravy tzv. turecká káva, jež se dodnes hojně pije zejména v severní Africe, na Blízkém východě a Balkánském poloostrově. Dělá se v džezvě, malé konické nádobce z kovu, která se zdola nahoru zužuje. Pro přípravu se používá káva velmi jemně mletá, aby se držela u dna. Do džezvy se nasype kávová směs, cukr a někdy také koření (vanilka, kardamom, skořice) a veškeré suroviny se zalijí studenou vodou. Poté se džezva položí na plotnu a lidé čekají, než v ní káva začne pěnit a stoupat vzhůru. Jakmile zpění tak, že hrozí její přetečení přes okraj, sundá se z plotny a nechá odstát. Takto se postup opakuje až 4x. Nakonec je káva opatrně slita do šálku tak, že v džezvě zůstane pouze sedlina. Taková káva je velice silná, nikoliv však s nepříjemnými pachutěmi jako česká varianta s „lógrem“.

Džezva, Ebenica

French press
     Již podle názvu se jedná o vynález původem z Francie. Údajně se první zmínky o přípravě kávy způsobem dosti podobným dnešnímu French pressu datují do druhé poloviny 19. století do francouzského regionu Provence. S tím se pojí možná ne úplně pravdivá, za to roztomilá historka o pánovi, který si na své procházky malebnou krajinou Provence nosil kávu s sebou, aby si v přírodě svůj oblíbený šálek mohl kdykoli připravit. Nápoj dělal tak, že do konvičky nasypal mletou kávu a následně ji zalil horkou vodou. Jednoho dne však omylem do konvičky nalil nejprve vodu a až pak nasypal kávu. Zjistil, že se na hladině vytvořila krusta z kávy a hledal způsob jak ji odstranit. Měl ale štěstí, neboť právě potkal italského obchodníka s kovovými sítky. Ihned jedno použil na stlačení pěny ke dnu a extrakt z konve si nalil do šálku. S úžasem pak zjistil, o kolik je výsledek lepší.

Nepřehlédněte:
Mléčné kávové speciály: latte, macchiato a latte macchiato
French press Ebenica

Zpátky na zem
     Vraťme se ale k faktům. Je překvapivé, že první patent na konvici se stlačovacím sítkem na výrobu kávy si nechal v roce 1929 vystavit nikoliv Francouz ale Ital Attilio Calimani. Pro ty, kdo se s French pressem ještě nesetkali, jde o konvici, v jejímž víčku je na tyčince umístěno sítko. Do konvice se vsype hrubě mletá káva (asi jako písek), přelije 93°C horkou vodou a nechá 3-4 minuty louhovat. Pak se sítkem stlačí káva ke dnu a nápoj slije. Jde o velice jednoduchý způsob, na kterém prakticky není co zkazit.

Moka vs. perkolátor
     Moka, někdy též mokka konvička, je přibližně stejně starý vynález jako výše zmíněný French press. Opět za ni vděčíme Italovi. Ti - jak se zdá mají na vynálezy související s kávou opravdový talent. Alfonso Bialetti si moku konvičku nechal patentovat v roce 1933 a inspirací mu byla jeho žena. Romantický příběh? Ani ne. Alfonsa myšlenka na nový způsob přípravy kávy napadla, když viděl svou ženu prát prádlo tak, že nahřívala mýdlovou vodu, která procházela přes špinavou látku. V jeho moka konvičce se káva připravuje podobně jako v espresso kávovaru pod tlakem. Spodní díl konvičky tvoří nádoba na čistou vodu, která je oddělena od horního dílu se sítkem.  Když voda dole začne vřít, začne stejně jako v tlakovém hrnci vlivem páry stoupat tlak a voda je vytlačována nahoru jedinou volnou cestou, kterou je právě sítko s kávou. Jemně mletá káva vodě klade odpor a dochází tak k extrakci aromatických látek. Jakmile voda kávou projde až do horní nádoby, zůstane zafixována zde.

Moka káva Ebenica

Dva pojmy stejný způsob přípravy?
     Někdy též bývá moka konvice mylně zaměňována za perkolátor. Tento zvláštní název nese konvice, která se skládá z jediné komory rozdělené v horní části sítkem na kávu. Nápoj se v tomto případě neextrahuje pod tlakem, ale přes mletou kávu protéká jen silou gravitace a to tak dlouho, jak dlouho necháme vodu vřít. Perkolátor je jedním z přehršle vynálezů hraběte Benjamina Thompsona. Ten se velmi angažoval do zlepšení péče o vojáky Bavorské armády, když zde koncem 18. století působil jako plukovník. Přibližně o 20 let později, po usazení ve Francii, navázal na svůj výzkum a vynalezl tuto, na svou dobu, pokrokovou konvici.

Percolator Ebenica

Geniálně jednoduchý aeropress
     Na konec jsme si nechali skutečnou alternativní přípravu kávy. U aeropressu jde vlastně o bezkonkurenčně nejmladší vynález. U jeho zrodu stál vynálezce různých hraček Alan Adler, který v roce 2005 dal světu velmi užitečný vynález - Aeropress. Jeho největším přínosem je geniální jednoduchost, houževnatost a rychlost přípravy. Jedná se o dvě válcové nádoby z polykarbonátu, jedna z nich disponuje těsněním a druhá filtrem.

Nepřehlédněte:
Ristretto: limitovaná lahůdka pro kávové labužníky
Aeropress Ebenica

1 vynález, 2 způsoby přípravy
     U aeropressu existují dva různé způsoby přípravy. Ten klasický spočívá v tom, že se nádoba se sítkem postaví na šálek, nasype se do ní jemně mletá káva (doporučit pro tento způsob přípravy můžeme například kávovou specialitu s jemnými ovocno-oříškovo-čokoládovými akcenty EBENICA PIANO), směs se zamíchá, nechá 10 sekund extrahovat a pak se pomocí druhé nádoby s těsněním protlačí do šálku. Obracený způsob je takový, kdy se nasadí nádoba s těsněním do nádoby se sítkem a obě se postaví sítkem vzhůru. Sundá se sítko, nasype káva, zamíchá, 10 sekund louhuje, nasadí sítko, pak se opatrně otočí nad šálek a opět se tekutina protlačí sítkem do šálku. Díky jednoduchosti konstrukce a vlastnostem materiálu si právě aeropress můžete vzít na procházku do přírody či na piknik. No není to geniální nápad?
comments powered by Disqus