Orchestr s sebou

Orchestr s sebou

Vyzkoušeli jsme dražší bezdrátové reproduktury. Některé se hodí spíše na doma, jiným se líbí venku a snesou i ranní rosu, pokud se grilovačka protáhne. Musíte si však rozmyslet, co od reproduktoru chcete. Můžete totiž koupit křiklouna s barevnými efekty, nebo krásně znějící designový kus do obýváku.
Bluetooth reproduktory urazily za poslední roky notný kus cesty a kromě levných kusů se objevují i drahé modely, které v podstatě vyplňují díru po zmizelém segmentu domácích mikrosystémů. Vyrábí je spousta firem, takže rozmanitý je i jejich cenový rozptyl: od 200 Kč za malé šumítko až po desítky tisíc za multiroom reproduktor s Wi-Fi připojením a dalšími pokročilými funkcemi. My jsme zvolili dvě kategorie: do 4 000 Kč a do 6 000 Kč. Nejsou to malé částky, takže jsme byli při hodnocení přísní. Levnému repráčku odpustíte kdeco, kus za 4 000 Kč už však musí hrát.

Kvalita zvuku je zásadní
Dobrat se objektivního názoru o kvalitě zvuku jen na základě technických parametrů či pohledem na fotografie je zhola nemožné. Nicméně vám takovéto informace dokáži alespoň napovědět. Jako první jde o velikost zařízeni - čím větší jsou proporce těla, tím větší měniče do nich mohou být namontovány. To do značné míry ovlivňuje schopnost hrát nižší frekven­ce. Od malého reproduktoru s malou hmotnosti nemůžete čekat silné baso­vé rázy. Američané u motorů rádi pou­žívají frázi: .,Objem ničím nenahradíš." A stejně jako skoro vždy platí u aut, tak platí také u reproduktorů.

Na druhou stranu, například testovaný Beoplay P2 je výjimka potvrzující pravidlo. Jeho projev velmi dobře maskuje malý objem a pokud jej uslyšíte samostatně, budete nadšeni. V přímém srovnáni je však nakonec znát, že třeba na Sony SRS-XB30 nemá. Svou roli hraje i použitý materiál těla, jeho hustota, hmotnost celého zařízeni a spousta dalších faktorů. Správným namícháním těchto ingrediencí můžete zásadně měnit charakteristiku zvuku, což je pocho­pitelně know-how každého výrobce.

Navíc do hry stále více vstupuje software, případně sofistikovaný zvukový čip. Příkladem za všechny nechť jsou reproduktory Creative s funkcí Roar, jež umí velmi působivě rozšířit prostor a dostat do zvuku objem. A musíme uznat, že se jim to skvěle daří.

Nicneříkající údaj v podobě frekvenčního rozsahu nemusíte brát vážně, toto číslo nenapoví o charakteristice zvuku vůbec nic. Podobně je na tom také hudební výkon a počet reproduktorů; do jisté míry získáte základní představu, ale rozhodně se čísly nenechte unést. Vyšší výkon nutně neznamená lepší zvuk a subjektivně ani nemusí znamenat vyšší hlasitost. Oproti testu, který jsme dělali v Computeru 11/16 (reproduktory s cenou do 1 700 Kč), je u těchto dražších znát, že mají vyšší výkon, jsou hlasitější a zároveň si velmi dobře hlídají, aby se ani při maximální hlasitosti nedostaly na limit.

JBL Speakers

Do všech stran

Nejčastěji se v testu objevuje konfigurace 2+0, tedy řekněme „stereo". Protože však jsou měniče poměrně blízko sebe, nečekejte stejný zážitek jako z reprobeden, které jsou od sebe několik metrů. Nicméně podání prostoru jako takového se těmto reproduktorům velmi dobře daří. Oba modely Sony, Beoplay A 1 nebo i Creative a JBL umí vytvořit dojem, že hraje mnohem větší reproduktor, a zvuk vás doslova obklopí.

Důležitá je také směrovost nebo všesměrovost přednesu. U přenosných reproduktorů je pochopitelně lepši, když je projev všesměrový, protože je pak jedno, kam jej umístíte. Velmi dobře tohle řeší Beoplay Al a Bose Soundlink Revolve. Naopak třeba Creative Sound Blaster Roar 2 nebo oba modely Sony jsou nejlépe slyšet, když měniče míří přímo na vás, a ten, kdo stojí za reproduktorem, si už zvuk tolik neužije. Své dělají i pasivní zářiče, které jsou u 2+0 reproduktorů typicky vzadu, a pokud se může zvuk ze zářiče odrazit třeba dejme tomu zdi, je směrovost trochu menší. Pochopitelně záleží hlavně na vás, kde chcete reproduktor používat, kolik lidí jej má slyšet atd. Chcete-li něco na domácí poslech pod televizi, nepřestavuje směrový projev problém, na táboráku už však bude obtížné, aby repráček slyšeli všichni.

Výdrž a nabíjení
Není pravidlem, že čím větší reproduktor, tím větší výdrž. Velké tělo mohl výrobce udělat velké jen z důvodu lepšího zvuku a může obsahovat relativně malou baterii. Pochopitelně záleží také na výkonu měničů, což se přímo podepisuje na spotřebě. Nicméně těch faktorů existuje celá řada: skladba plná basů je energeticky náročnější než folk, záleží na okolní teplotě, jak moc rušený je příjem přes Bluetooth a pochopitelně největší vliv na výdrž má hlasitost poslechu, Námi naměřené hodnoty ukazují, že jsme se s výdrží dostali reálně asi na dvě třetiny udávaných hodnot. Většinou totiž výrobci dobu výdrže doplňují větičkou, že test probíhal na „normální" nebo „střední" hlasitost.

Největší problém však vnímáme v tom, že nikdy pořádně nevíte, kolik baterie vám vlastně zbývá. Jediný, kdo vám v procentech sdělí stav baterie, jsou reproduktory Bose přes mobilní aplikaci. Některé další přes aplikaci ukáží ikonku baterie, což není moc přesné, jiné vás upozorní několika LED na stav baterie třeba po 25 %. Další jen suše oznámí přes hlasového asistenta, že je baterie skoro vybitá, nebo začnou blikat červenou LED, ale to už bývá pozdě. Model od modelu přitom může znamenat vybitá baterie něco jiného: někde máte posledních deset minut, jinde je to spíš doporučení, abyste během hodinky v klidu našli nabíječku.

A stejný problém se týká i nabíjení; nejčastěji vám zelená ikonka oznámí, že je nabito. Když ale dojdete k reproduktoru, je docela těžké zjistit, jestli máte nabito, nebo energii jen na půl hodiny. Většinu reproduktorů lze nabíjet přes MicroUSB, jen Sony má u obou kusů vlastní konektor a nabíječku.

JBL Flip 4

JBL Flip 4

Červený váleček nás hodně bavil; na to, jak je malý, hraje hodně hlasitě a dává do širokého okolí vědět, že hudbu umí. Zvuk je plný, energický a hlavně neuvěřitelně zábavný. Hluboké tóny mají obrovskou sílu a my jsme jen nevěřícně kroutili hlavou, kde se to v JBL  bere. Na elektroniku a pop je tohle ten správný nástroj. Pokud jste zaměřeni spíš na rock, uslyšíte vokály a občas i kytary mírně posunuté níž, což však tolik nevadí. JBL podává krásně široký prostor a snaží se také o všesměrový projev, ve výsledku je to však přirozené a jen to umocňuje dojem, že někde pod stolem musí být další, větší reproduktor. Plast je tady kombinovaný s tkaninou a celek působí robustně. Navíc se chlubí krytím IPX7. Trochu nás mrzí tlačítka v barvě tkaniny, takže při slabším osvětlení jsou prakticky neviditelná. Pochválit musíme výdrž, malý křikloun zvládne skoro jedenáct hodin, což je vzhledem k rozměrům úctyhodný výkon. Pro snadnější přenášení můžete použít textilní poutko.

+ Hutný plný zvuk
+ Dlouhá výdrž
+ Odolná konstrukce
- Někdy vokály posunuté níž
- Špatně viditelná tlačítka
- Někdy až příliš silné basy

JBL Charge 3

JBL Charge 3
Velký, ale překvapivě lehký reproduktor, který je primárně určen do nepříznivých podmínek. Je snadno přenosný, vydrží hrát přes 17 hodin a má krásný plný zvuk. JBL nechybí dravost, silné a dobře dávkované basy i detailní výšky. Vokály a kytary jsou sice mírně zastřené, ale i tak jde o ukázkový příklad univerzálního reproduktoru. Zahraje vše, co mu předložíte, a to s grácii. Líbilo se nám podání prostoru, který vyznívá krásně přirozeně i přes lehkou směrovost. Reproduktor je potažen tkaninou, takže při přenášeni neklouže, ale bojíme se, že se po čase zašpiní. Disponuje USB portem pro nabíjeni mobilních zařízeni, který umí dávat proud až 2A. Charge 3 je ideální parťák na venkovní akce, kde překřičí všechno okolo, snese, když jej někdo polije pivem, a zvuk z něj je hutný a silný. Jediné, co nás mrzelo, jsou trochu hůře viditelná tlačítka, která se hlavně v šeru na tkanině stejné barvy hledají opravdu špatně.

+ Silný a plný zvuk
+ Odolná konstrukce
+ Snadné přenášení
- Hůře viditelná tlačítka
- Lehce zastřené kytary a vokály
- Látka se bude špinit

comments powered by Disqus
comments powered by Disqus