JBL Studio 230 a 290

JBL Studio 230 a 290

Před nedávnem jsem měl možnost recenzovat sloupcové reprosoustavy JBL Studio 280. Výsledek tohoto setkání přineslo jarní číslo  H&S 2014. Jak se vydařily další dva modely z velmi rozsáhlé série Studio 2 přibližují následující řádky. Klasické regálovky amerického výrobce nesou označení Studio 230 a nejvyšší sloupový model série Studio 290.
Studio 230 jsou větší z dvojice regálovek Studio 2. Použité technologie jsou totožné s technologiemi u 280tek. Využívá tedy identický výškový měnič s průměrem 25 mm z materiálu CMMD® Lite, opět umístěný v horním trychtýři, který JBL nazývá High Definition Imaging (HDI). Středobas je z osvedčeného materiálu PolyPlas™ s průměrem 165 mm, který je pro JBL typický. Snadno ho poznáte podle prolisů ve tvaru soustředných kružnic okolo vypouklého středu stříbřité membrány. Tento poměrně velký průměr měniče vyžaduje i dostatečné rozměry ozvučnice z MDF. Půdorys reprosoustavy je téměř čtvercový 237 mm x 265 mm (š x h). Spolu s výškou 381 mm dostáváme ozvučnici, která nepatří mezi ty nejmenší. Projevuje se to i na celkové hmotnosti, která je téměř 8 kg na kus. Tvůrci série Studio 2 si dali záležet na tom, aby nebyli viditelné žádné upevňovací prvky a vylepšili design zaoblenými hranami s vysocelesklými horními stěnami reprosoustav. Ostatní části jsou potažené kvalitní fólií černé, resp. tmavě hnědé barvy, tzv. Espresso Woodgrain. Hlavně ta druhá na mně působí mimořádně atraktivně. Vynikne u ní kontrast s černou textilní krycí mřížkou orámovanou stříbrným rámečkem. Ozvučnice je otevřená a basreflexový nátrubek tzv. Sliptream směřuje dozadu. Připojovací terminál je kvalitní a obsahuje jeden pár pozlacených konektorů. V příslušenství k reprosoustavě jsou gumové nožičky. 

JBL Studio 290

I když je citlivost 230 poměrně vysoká (88 dB), ukázalo se, že k těmto regálovkám nemůžete připojit úplně cokoliv. Doporučený výkon zesilovače podle výrobce je 20 W až 150 W a kvalita reprodukce skutečně vydatně narůstala spolu s výkonem zesilovače. Nakonec se jako ideální jevila kombinace s receiverem Harman/Kardon 3770. Tehdy už kvalita reprodukce je, i vzhledem na nevysokou cenu (9 990 Kč ) za pár, opravdu překvapující.  Spodní hranice frekvenčního rozsahu 52 Hz (bez udané tolerance) se zdá reálná, bas je zastoupený dostatečně, i když by mohl být  i „šťavnatější“. Líbí se mi přirozené a otevřené středy. Výškám by se v závislosti od nahrávky sem-tam dalo něco vyčítat, ale berme do úvahy i cenu. Rozhodně jsou to reprosoustavy, které nebyly účelově vyrobené jen jako zadní do domácího kina. Měl jsem možnost poslechnout si kombinaci 230tek se subwooferem 250P z této série. Vzhledem k náročnější nastavení upřednostňuji kompaktní reprodukci, ale tato dvojice v kombinaci hraje mimořádně vydařeně. 

JBL Studio 290 jsou už reprosoustavy úctyhodných rozměrů. Při rozměrech (v x š x h): 1197 mm x 273 mm x 330 mm a hmotnosti 25 kg se při instalaci s nimi opravdu poperete. Rozměrná ozvučnice si uvnitř vyžádala jako doplněk tři příčné výstuže - hrát mají měniče, ne kabinet reprosoustavy. Konstrukce je trojpásmová, ale obsahuje čtyři reproduktory. Pro dosažení identického zvuku série z které se často konfigurují soupravy domácího kina ani nemohou být použity jiné měniče než jako v 230ce. Výškový měnič s průměrem 25 mm je tedy opět z materiálu CMMD® a basové měniče z materiálu PolyPlas™. Je to vlastně papírová membrána s nanesenou tenkou vrstvou polymeru na povrchu. Bas je však zdvojený a průměr měničů je až 200 mm. Mimochodem, měniče takových průměrů už najdete i v menších aktivních subwooferech. Středový reproduktor, stejně tak z PolyPlas™, má průměr 100 mm. Pozlacený terminál umožňuje zapojení bi-wirig či bi-amping. Ozvučnice má zespodu gumové nožičky, do jejichž středu můžete zašroubovat přiložené hroty. Celkové vyhotovení je tedy opět na velmi slušné úrovni, škoda jen, že 290ky jsou dostupné jen v černé barvě.

JBL Studio 2 pack

U Studia 290 si výrobce vybral ten nejjednodušší způsob, jak posunout spodní kmitočet frekvenčního rozsahu co nejníž – zvolil velký objem v kombinaci s velkým průměrem basáků. Udávaný frekvenční rozsah je 38 Hz až 22 kHz a soustavy jdou skutečně hluboko. Při takových velkých reprosoustavách jsou namístě obavy, že basy budou znít příliš mohutně, nekonkrétně a překryjí střední pásmo. Konec konců, u některých nahrávek menších 280tek se tak dělo. Světe div se, u 290 ve stejném polechovém prostoru tyto problémy nebyly. Dokonce to platilo i po přemístění Studio 290 do malé místnosti. Jediným vysvětlením je spojení s jiným zesilovačem a, samozřejmě, akustika místnosti a její rezonanční frekvence. Vyzkoušení reprosoustav před koupí u sebe doma považuji přímo za nevyhnutelnost. Dalším paradoxem je, že 290ky byly "promiskuitnější" než malé 230ky a snadněji se párovaly s rozdílnými zesilovači a receivery. Možná je to dáno o 3dB vyšší citlivostí. Při reprodukci série Studio od JBL mě opakovaně překvapilo podání středů. Jsou mimořádně jasné, otevřené a neagresivní. To rozšiřuje použití reprosoustav na mnohem širší škálu žánrů, jako na rock. Ani ten nezní špatně. Album 13 od Black Sabbath nelze přestat poslouchat, ale reprosoustavy JBL v pohodě zahrají i jazz nebo jiné žánry. Prošel jsem mnoho jazzových nahrávek a při jejich reprodukci mě upoutala čistota a nenásilnost vokálů. Speciálně JBL Studio 290 mi učarovalo při poslechu vážné hudby. Nejsem na ni žádným odborník a dostávám se k ní zpravidla při testování, ale pokud bych 290 vlastnil, určitě bych se stal fanouškem. Weibergerova Polka a fuga, která pořádně prověří reprosoustavy svou pestrostí, dynamikou se v závěr stává až brutální zátěžovou zkouškou a Studio 290 ji zvládlo s obrovským nadhledem a bez nejmenších problémů. Tak, kde jiné reprosoustavy doslova plyvou svoje vnitřnosti, basáky 290tek jen jemně vibrují, jako by se jich ten rachot okolo ani netýkal. Zvuk se z nich řine jen tak bez námahy jako gospel z hrdla obézní černošské matrony. Nemohl jsem nesáhnout po skladbě Poem of Chinese Drums (Yim Hok Man), tu jsem si vychutnal parádní zvuk bubnů, které se téměř daly uchopit do ruky, stejně jako dřevěné paličky tvdě a přesně narážející do sebe.

V našich hlavách je možná z minulosti tak trochu zafixovaná rovnice JBL = rock. Za poslední roky se však hodně změnilo. Rock ano, ale reprosoustavy JBL už dávno nejsou jen pro ty, kteří chtějí slyšet "americký zvuk".
comments powered by Disqus
comments powered by Disqus